Přítelkyně Jana Hradílková dnes poslala e-mail na řadu žen s dotazem, který mne inspiroval k tomuto blogu (děkuji). "V úvodní přípravě na můj seminář "Tvůrčí energie české společnosti" uvedl jeden student tuto větu: " In the first article I found it interesting how the nonprofit sector was connected with democracy, which seems obvious, but I had not thought about the connection before. I also found it interesting how 62% of people in the nonprofit workforce in the Czech Republic are women. I am not exactly sure what that means. Maybe it is due to the nonprofit sector tending to be more progressive?"
Nad postavením žen v neziskovém sektoru přemýšlím již dlouho a tento rok ještě intenzivněji a to proto, že skončilo programovací období pro čerpání dotací z evropských fondů, z kterých je placen provoz většiny neziskových organizací. Co to pro tyto organizace znamená? Propouštění. Propuštěny budou převážně ženy. Ale abych se vrátila k otázce studenta, proč ženy inklinují k práci v neziskovém sektoru?
1) Neziskový sektor je poměrně flexibilní, pokud pracujete pro menší neziskové organizace dokážete lépe sladit práci a rodinu. Ty větší neziskové organizace pak zakládají vlastní firemní školky. Většina organizací také vychází vstříc s možností práce doma nebo na částečný úvazek. Bohužel, daní je, že většina lidí je zaměstnána projektově, tedy na dobu určitou. Tento způsob práce je ovšem velmi nevýhodný např. pokud chcete hypotéku, nejste podle většiny bank bonitní klientelou se smlouvou na 12 měsíců. Přesto, pružnost pracovní doby je pro některé z nás prvním kritériem výběru.
2) Neziskový sektor řeší témata sociálních služeb, podpory znevýhodněným skupinám atd. Většina témat je připisována společností ženám. Muži v neziskovém sektoru jsou, kde je potkávám? Pracují převážně v těch organizacích řešících témata policie, korupce, systémové řešení otázky menšin, zahraniční pomoc, think-tanky, ekonomická studia, povětšinou témata dobře podporovatelná donory, nadacemi atd.
3) Nejen díky částečným úvazkům jsou v NNO nízké platy. Klasické tvrzení "muži by za tyto peníze nedělali". Zároveň je odměňování svázáno s tabulkovými platy shodnými s veřejnou správou i zde pracuje větší procento žen než mužů. Neříkám, že se nedají vydělat zajímavé částky, ale to spíše v případě prací na expertních pozicích nikoliv servisních natož na pozicích sociálních pracovníků. Ačkoliv je tedy práce neziskového sektoru nutná, potřebná společensky prospěšná, její důležitost není ohodnocena ve výši mezd.
4) Nejvíce žen, které jsem na svých cestách potkala vstoupila do neziskové organizace v průběhu nebo po rodičovské dovolené. Vnímám to nutnost vzhledem k situaci na trhu práce. Zároveň jsem vypozorovala jev, že s narozením vlastních dětí, ženy začínají řešit veřejný prostor, lidská práva - mateřská centra, projekty na rovné příležitosti žen a mužů, sociální a pečovatelské služby atd.
A na konec ještě jedna poznámka, všimli jste si, že bohatým a velkým neziskovým organizacím nebo Nadacím šéfují muži? Tento jev je pro mě tak častý, že i v ženské síti cats2cats jsme pro jistotu zavedly vnitřní pravidlo, že předsedou spolku se nemůže stát muž :) to v případě, že budeme velká a bohatá nadace, kam směřujeme.
Ženy v nezisku tiše pracují na změně pravidel společnosti, za menší odměnu, s menším respektem a v emočně náročných podmínkách s větším existenčním tlakem. Přesto jsou progresivní a výkonné. Žene je touha konat dobro.
