Jak vypadá sexistická reklama a na koho míří?

Sexistická reklama je jedním z "žhavých" témat konference Kongres žen (20. června 2015 v Praze). V rámci odborných setkání  byla diskuze nad sexistickou reklamou a zobrazováním nahoty, která zaplavuje veřejný prostor, jedním z nejčastějších komentářů ve vztahu k médiím obecně. Diskuze se ustalují na dvou bodech. Česká společnost akceptuje nahotu v reklamě. Přesto nebo právě proto některé reklamy do veřejného prostoru nepatří a je třeba diskutovat nad tím, zda reklamy na spodní prádlo by neměly být vymezeny pouze do časopisů. Já vidím ještě třetí bod (a nejsem sama) sexistickou reklamu, která není o sexu a nahotě, ale o stereotypech a podprahových klišé. 

Mám ráda spodní prádlo a stejně jako většina žen toužím po značce Victoria's Secret, ale následující reklama je pro mě za hranicí. Webový portál justbestylish.com zveřejnil sérii reklam spodního prádla Victoria's Secret. Tato značka pro mě mě znamená sebevědomí, svobodu, radost, hravost a tajemství. Tuhle sérii bych zařadil do sekce sexistických kampaní. Proč? Jednoduchý test, představte si, že pod jednotlivými hesly se prodává mužské spodní prádlo a vůbec, necítíte se tak trochu jako věc?

Co chci? Rovné odměňování, kariéru, rodinu, štěstí, úspěch? Nebo "sex" se svým přítelem? Po všech těch heslech seberozvoje pro ženy se zde má přání zmenšila do balení spodního prádla (krásného prádla). Musím o sebe rafinovaně dbát abych měla sex? No z mé zkušenosti...podobné spodní prádlo nosím pod večerní šaty. Vědomí, že mám něco tak luxusního, co je skryto všem pohledům mi dodává sebedůvěru a něco navíc... 

Ohlalá, tohle musím mít, až se (zase) pohádám s přítelem, vezmu si tohle spodní prádlo, zabalím se jako dárek a nechám se (opět) poprvé pomilovat. Nesnáším řeči o "usmiřovacím sexu" hlavně proto, že většinou by měl někdo usmiřovat mě! Jsem velká holka (která se občas mílí) ne malá holčička, která se musí omlouvat!

Po hádce? Ani náhodou bych se neoblékla do něčeho takového a nešla co vlastně dělat? Mám se omluvit a na usmířenou nabídnout své tělo? Tsss. Po kvalitní hádce mám štětí velkého bytu a oddělených ložnic.

Jenom pro zajímavost, prošla jsem reklamu s přítelem, komentoval vzhled, řešil název prádla, řešil cenu. Nápisů nad fotografiemi si vůbec nevšiml. když jsem ho na ně upozornila, vůbec nerozuměl o čem mluvím. Takže milé dámy, je to reklama pro nás. Všechno vyřešíme spodním prádlem a nabídkou sexu potažmo svého těla. To nás učí tato reklama. Zdá se tedy, že sexistická reklama je určená ženám, aby je učila, že nejdůležitější na nich samých je jejich tělo.

Celá kampaň zde http://justbestylish.com/best-outfits-how-to-surprise-your-boyfriend/1/

Holky pod zámkem

Chtěla bych vědět víc, jak se žije ženám ve vězení

Podle statistik Ministerstva vnitra ČR je k lednu 2015 v českých věznicích uvězněno 1 167 žen (oproti 17 387 mužům) a ve vazbě na výsledek soudu čeká 144 žen (oproti 2 020 mužům). Kapacity věznic jsou naplněny z 85% u vazebních věznic a 95% u věznic pro výkon trestu. Jak se žije ženám ve vězení?

Pokud chcete nahlédnout pod pokličku života ve vězení, doporučuji shlédnout seriál v produkci TV Nova „Holky pod zámkem“, který byl natáčen ve věznici Světlá nad Sázavou a který TV Nova vysílá od začátku roku 2015. Já si dodnes pamatuji vyprávění mé kamarádky, která byla umístěna do uzavřeného ženského pavilonu v psychiatrické léčebně. Kromě toho, že mohla podat tzv. reverz a z léčby odejít, což je zásadní rozdíl od uvěznění, se režim výrazně nelišil. Co mě ale zarazilo bylo to, že jednou z nejcennějších komodit byla kosmetika a drogerie. Ještě dnes si pamatuji, jak byla rozčílená z toho, že jí holky na pokoji ukradly její tampony nebo používaly krém. Ona měla výhodu, rodina jí podporovala a potřebné věci jí mohla více méně každý den přinést. Ale ve vězení je povolen balík jednou ročně a to mě přivedlo na následující myšlenku.

Ženy ve vězení jsou ženy, stejně jako my ostatní, co ve vězení nejsme. Byly potrestány za různé přestupky, od dopravní nehody přes drobné krádeže až k podstatně vážnějším zločinům a trest jim byl vymezen na odnětí svobody na měsíce nebo roky. Smyslem tohoto trestu je poskytnout čas na přemýšlení o tom, co bylo vykonáno a zamezit určitému komfortu či pokračování v páchání trestných činů. Toto platí u mužů i žen.

Nicméně otázka zní, nejsou ženy ve vězení trestány vícekrát? Společnost ženám říká, že je důležité o sebe pečovat, diktuje nám to, jak bychom měly vypadat a my se o to snažíme. Používáme parfémy, barvy na vlasy, barvy na nehty, kosmetiku, ale i kvalitní vložky. To vše je pro nás důležité a s uvězněním se tato naše touha neztrácí, naopak, věřím, že posiluje. Stejně tak bych ráda věděla, jak ženy, které jsou matkami, komunikují s dětmi, zda se šťastně shledají nebo zda syn či dcera zůstanou již nenávratně v péči někoho jiného nebo státu.

Znám sebe a znám svou kamarádku, která dostala šanci svůj problém vyřešit dřív, než by o své děti přišla. Ta ztráta možnosti být ženou, tak jak společnost žádá, a stát se ženou bez možnosti volného pohybu, ženou bez rodiny a ženou bez komfortu kvalitních tamponů a vložek (kosmetiku asi vynechám) je to, co ženy více trestá, alespoň z mého pohledu.

Text zpracován pro projekt ProFairPlay

Ohlédnutí za MDŽ 2012

A slavily jsme mezinárodní den žen! Zatímco celý svět vydával prohlášení na podporu žen a potvrzoval potřebu, že ženská práva je nutné posílit, že je nutné odstranit diskriminace žen a to i platové (viz projev prezidenta EP Martina Schulze nebo akce deníku Bild)  a že je nutné posílit postavení žen ve společnosti, tak v Praze bylo více méně  ticho, snad kromě happeningu - běhu -Fora 50% (díky!) .
Například Česká ženská lobby vydala pouze suché tiskové prohlášení - žádný aktivismus, žádné akce, žádné oslavy. Český premiér Nečas nevydal ani tu tiskovou zprávu. Zatímco Týden.cz se vyznamenal, vydal anketu: Test: Co víš o MDŽ aneb Mají ženy menší mozky než muži? - brrrr (test je ale dobrý).

Já jsem si MDŽ užila hned dvakrát. První oslavu jsem měla v České televizi, kde jsem se snažila definovat, jak rozdílný život mají ženy nyní oproti době komunismu. Od té doby nad tím přemýšlím. Zdá se mi, že ačkoliv jsem obklopena aktivníma sebevědomýma ženama, tak všudypřítomně převládá pocit (minimálně mezi námi diskutujícími), že jsme my ženy pasivní. Máme problémy s tím, jak zařídit, aby naši partneři přebírali část povinností spojených se společným soužitím, odmítáme kvóty jako něco neslušného a myslíme si, že vlastní silou dokážeme překonat všechny překážky.
Druhou oslavu jsem měla na výročním setkání cats2cats (ano již působíme jeden rok!). A i tam to vypadá, že v porovnání s chilskými ženami jsme na tom hůře. Jsou aktivní, schopné (minimálně ty bohaté) a v letech 2006-2010 byla na post prezidentky zvolena žena - Michelle Bachelet Jeria. Jenom malá odbočka: doufám, že se dožiju doby, kdy i ČR bude mít svou první prezidentku.
Vlastně třetí oslava byla se kolegy a kolegyněmi z VŠ, překvapivě dorazili ti a ty, co mají již "kompletn" rodiny a obzvlášť ony, byly totálně zfrustrované (!) myslím, že neslavily MDŽ.

Takže všem ženám zpětně: nádherný rok 2012/2013 hodně síly, víry v sebe a oslav. Těším se na 8. března 2013!  A pro matky posílám speciální pozdrav - díky Yellow Sissters! - a díky všem ostatním ženám-matkám!

pozn. v ČT byly 8. března všechny reportérky těhotné, doufám, že mají plán návratu z mateřské :)

ženská kupé - ženské tupé

Gloria! V České republice se objevil první gender-marketing. A překvapivě je vymyslel moloch (respektive mološka) České dráhy!
Minulý týden proběhla médii zpráva, že České dráhy zavádí novou službu - kupé pro ženy. Neznamená to, že by kupé bylo výhradně a jenom pro ženy, ale znamená to že pokud ženy sedící v něm se cítí nepříjemně dohromady s mužem(muži) v tomto kupé, mohou ho(je) požádat o přesednutí. Co je překvapivé na této službě je pro mě to, že se okolo rozvinula tak široká diskuze. A to pro mě znamená, že naše společnost není připravena na marketing zacílený na ženy.

Na víc, a to mě opravdu štve, se otázka kupé točí okolo dotazů typu - cestovala byste v ženském kupé? a odpovědí: nevím, jestli bych ho využila...korunu diskuzi dala kolegyně z Gender Studies v článku časopisu Respekt, která položila řečnickou otázku: A ženy nekradou?! A tím celou bezpečnost žen ve vlaku omezila pouze na ukradené peněženky a při tom jde o víc!

Příběh:
Cestuji si takhle z Českých Budějovic po semináři, unavená. Odložím knihu, opřu se o okno a jdu spát. Po nějaké době mě probudí nepříjemný pocit. Otevřu oči...nic nenormálního...muži v kupé sedí podřimují, kupé se zaplnilo (kdy ani jsem si toho nevšimla). Nepříjemný pocit sílí. Začínám přemýšlet, co je vlastně špatně. A pak to prostě vím. V tom plném kupé chlap "podřimující" vedle mě má celou dobu ruku na mém prsu! Proč to není vidět? Oddělila jsem si svůj soukromý ostrůvek kabátem, kterým jsem si i napůl přikryla před okukováním spolucestujících. 
A nejhorší na tom bylo to, že když jsem začala křičet na dotyčného a osočovat ho, tak celé "mužské" kupé na mě koukalo jak na šílenou ženskou a potvrdili, že muž celou dobu spí a já se mílím! Takže...

Jak zmiňuje Respekt, v některých zemích je podobná služba běžně dostupná (např. v Rakousku již 15 let). V ČR bohužel marketingu a služeb zaměřených na ženy aniž by to byla výhradně "ženská" služba či zboží je jak šafránu. A myslím si, že cestování vlakem v ženském kupé není jen o bezpečnosti našich peněženek. Kupé pro ženy, kde mohou spát podle libosti a žádný muž mě neokukuje a neosahává je super!


Díky České dráhy!


P.S. Zajímalo by mě, kolik z vás má stejnou zkušenost?!

Genderově nekorektní koncepce rozvoje knihoven

Studovala jsem informační studia a knihovnictví. Knihy, knihovny, informace a technologie jsou mým koníčkem. Dnes se mi dostal do rukou dotaz klientky do poradny jedné z neziskových organizací. Dotaz se týkal minulý týden zveřejněné Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 -2015, v jednom z bodů se jí zdála koncepce diskriminační. Dala jsem jí za pravdu a navrhla podat stížnost k Úřadu Ombudsmana (protože podle mě poslední léta vypracovávají velmi zajímavé rozbory). Ale zpět ke koncepci...

Koncepce obecně nedodržuje požadavky gender mainstreamingu (!!), který je povinný pro všechny strategické dokumenty ČR (a nejen pro ty). Jenže knihovny nejsou jediné, které toto hledisko neuplatňují, jsou to i ministerstva a další.

Co je závažné v koncepci je, že ve slabých stránkách zmiňuje " (...) Vysoký věkový průměr pracovníků knihoven a vysoká feminizace (...)" /str. 10/ podle mého názoru je tato věta diskriminační a to hned ze dvou důvodů: 1) věkové hledisko, 2) genderové hledisko! Prošla jsem celý dokument a na toto slabou stránku není v dokumentu navázáno. V dokumentu nejsou uvedeny žádné statistiky, podklady či cokoliv jiného, z čeho by se dalo usuzovat, že tento stav existuje a je negativní. Koncepce je tedy diskriminační!

1. V úvodu Koncepce je použitý dokaz na návaznost Strategie Evropa 2020, která přímo zmiňuje že " (...) Stárnutí obyvatelstva se zrychluje. Poté, co generace narozená v době baby-boomu odejde do důchodu, začne v letech 2013–2014 podíl výdělečně činného obyvatelstva EU klesat. Počet lidí starších 60 let nyní stoupá dvakrát rychleji, než tomu bylo před rokem 2007 – každý rok zhruba o dva miliony oproti jednomu milionu v předchozím období. Méně pracujících obyvatel a vyšší podíl lidí v důchodu, to je kombinace, která ještě více zatíží naše systémy sociálního zabezpečení. (...) " /str. 7/. Strategie doporučuje státům připravit se na tento trend a počítat se stárnutím populace. Koncepce tedy nejde v duchu s tímto dokumentem, pokud ano, posunula by složení obyvatelstva do silných příležitostí. Na příklad v tom hledisku, že se může zaměřit na vzdělávání v regionu zaměřeném na age management. Obzvlášť tento rok by to bylo akční tvrzení. Rok 2012 bude totiž za nedlouho vyhlášen i v ČR Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Ale Koncepce takové ambice nemá. Slabou stránkou je stáří pracovníků a pracovnic v knihovnách. Knihovny chtějí mladé a dynamické!!!
2. V té samé větě je také uvedeno že v knihovnách panuje vysoká feminizace! Ano, to že se traduje, že v knihovnách pracují převážně ženy vím, to že se mnou studovala více spolužaček také vím. To že existuje stereotyp o tom, jak vypadá knihovnice také vím. Ale je to všechno blbost. Nenašla jsem žádný průzkum volně dostupný na internetu, který by byl zaměřen na postavení žen a mužů v knihovnách (ačkoliv věřím, že z něj autoři/autorky koncepce vycházeli). Nenašla jsem ani žádný průzkum, který by tvrdil, že feminizace oboru je slabou stránkou - pokud nebereme v úvahu, že všechny obory, kde převládají ženy, jsou vnímány společensky jako méně hodnotné a tím jsou v nich menší platy a příležitosti - zdravotní personál (rozuměj sestry), učitelsví a knihovnictví.  Práce v knihovnách klade velký důraz na práci s klientem - čtenářem. Kdo je tedy vhodným člověkem pro práci v knihovně? Žena! Proč? Protože je citlivá a komunikativní (stereotyp!!!) a tak proč je to negativní stránkou? Protože ženy neovládají tolik technologie (stereotyp!!!). I to je nesmysl, podle průzkumů jsou to právě ženy, které jsou aktivnější např. na sociálních sítích! A kam jinam by se měla knihovna ubírat, než směrem ke komunitním centrům. (I to je mimochodem uvedeno v Koncepci).

Koncepce zcela opomíjí příležitosti, kterých by si všimla, pokud by užila optiku gender mainstreamingu a jako strategický dokument je tak zaměřená pouze na rozvoj technologií a digitalizaci, ale bez žen v knihovnách to bude koncepce k ničemu. Ano, můžeme všechny ty ženy propustit, ale kdo bude v knihovnách pracovat místo nich? Proto bych si nestýskala nad věkem a feminizací, ale využila bych potenciál právě této skupiny pracovnic (starých žen), které znají svou práci, znají čtenáře, znají město. Vážila bych si jich a vzdělávala.

A jak bych napsala koncepci já? Změřila bych se na hloubkovou analýzu zaměřenou na postavení žen a mužů v knihovnách. Zanalyzovala bych jednotlivé regiony a našla ta místa, která nejsou obsazená službami a tam bych nadesignovala služby knihoven. Moderní knihovna by měla být komunitní, vzdělávacím, informačním a setkávacím místem.

Začala bych u nich zřizovat mateřská centra, pořádat vzdělávací semináře pro rodiče, pro starší obyvatelstvo ve městě, otevřela kavárny a nízkoprahové kluby. Koncepci bych designovala jako program pro knihovny ve středních a malých městech, protože ty velké digitalizují, vytváří souborné katalogy, eknihovny a další nástroje a ty malé mohou mnoho věcí přebírat. 

Koncepce se mi nelíbí a jsem ráda, že nepracuji v knihovně i když...vždycky jsem chtěla knihovnicí a informační pracovnicí být. 

Feminine Mystique

Právě jsem dočetla knihu Feminine Mystique autorky Betty Friedan. Poprvé vyšla v roce 1963 a v USA způsobila tzv. druhou vlnu feminismu (česky v roce 2002). 

Myslím, že by měla být jedním z povinných sněmovních tisků pro českou sněmovnu! V mém ideálním svvětě by se znalost obsahu ověřovala při státních maturitách a úryvky z ní by měly být součástí výběrových řízení na pedagogické posty na úrovních všech vzdělávacích stupňů zdejšího školství. Báječně brutální kniha!

Pár úryvků:

(s. 73) (...) Jestli mám pravdu a onen bezejmený problém (...) není jen záležitostí ztráty ženskosti nebo snad přílišného vzdělání či požadavků, které na ženu klade vedení domácnosti, je situace ještě horší, než si je kdo schopen a ochoten připustit (...) Proč se tolik žen trápilo tím bezejmenným problémem, přemáhalo svou nespokojenost, a při tom si myslelo, že jsou na tom takhle samy? (...) když jsem byla zahořklá a trápila se beznadějí (... ) vůbec jsem netušila, že existují stovky žen, které jsou na tom stejně (...)

(s. 233) (...) Dívka, která chodila na vysokou školu mezi roky 1945 a rokem 1960, si ze školy odnesla především ponaučení: Že se o nic nemá příliš zajímat, že nemá brát nic příliš vážně, tedy vyjma manželství a dětí. (...)

(s. 298) (...) "Ale příliš mnoho žen má dnes vzdělání. (...) To je riziko. Jestli se vrhnou na vědu a na pdobné věci, ani nebudou mít čas nakupovat (...) Tak jim umožníme, aby mohly takovou kariéru dělat doma v domácnosti," (...) Drasticky se změnily jejich životy a ženy začaly sloužit obchodním účelům (...) Jen velmi bystrý ekonom by asi přišel na to, co by dokázalo udržet nad vodou dnes prosperující ekonomiku, pakliže by vyschl pramen v podobě kupní síly amerických žen (...) kterému ročně platí asi milion dolarů za to, že ve velkém manipuluje emocemi amerických žen, aby byly v souladu s potřebami trhu. (...) Nejpočetnější skupinou odběratelů domácích spotřebičů byly nicméně právě !typické hospodyňky" (...) Druhý typ žen - "kariéristka" nebo "potenciální kariéristka" - byl v menšině a z hlediska prodejců šlo o menšinu "nebezpečnou" (...)

(s. 379) (...) Ženský mýtus (...) horlí proti ztrátě ženskosti, stále více komplikuje životy žen, a ty si najednou přestávají věřit coby ženy. Zhoubný vliv má ale rovněž na muže, kteří jeho vinou jakoby zapomínají, v čem spočívá opravdová mužnost (...)

(s. 423) (...) Ženský mýtus lze totiž vyvrátit pouze za předpokladu, budou-li ženy moci uplatnit veškerou sílu, co v sobě mají, budou-li moci rozvinout všechny své přirozené schopnosti. (...)

(s. 435) (...) potlačení potřeby chovat sebe sama více v úctě, jež má u muže prokazatelně za následek pocit méňecennosti (...)  má naprosto tentýž dopad na ženu. Jak žena, tak i muž si mohou sebe samých vážit pouze tehdy, jsou-li skutečně nadaní (...) dostává-li se jim úcty ze strany ostatních (...)

(s. 437) (...) Jak řekl A.H. Maslow:"Schopnosti volají po tom, aby jich bylo využito, a volat přestanou teprve tehdy, je-li jich využito správně. Tím pádem jsou schopnosti také potřebami." (...)

(s. 438) (...) zjistil, že čím je žena "dominantnější", tím větší radost jí přináší její pohlavní život (...)

(s. 510) dívky (se) musí naučit obstát v konkurenci, a to nikoliv jako ženy, ale jako lidské bytosti. Dokud totiž žena nevystoupí ze stínu na výsluní, společnost nikdy nebude ochotná k nějakým změnám, ve školství, nebo jinde, které by ženám umožnily splnění jejích nových životních plánů. (...)

A vůbec! Přečtěte si to samy! (Feminine Mystique).

Může se zdát, že 60. léta amerických žen se nás netýkají, tak to je blbost, protože většina tezí z knihy posunutá do post feministického věku sedí jak pr... na hrnec! Howg :)