Holky pod zámkem

Chtěla bych vědět víc, jak se žije ženám ve vězení

Podle statistik Ministerstva vnitra ČR je k lednu 2015 v českých věznicích uvězněno 1 167 žen (oproti 17 387 mužům) a ve vazbě na výsledek soudu čeká 144 žen (oproti 2 020 mužům). Kapacity věznic jsou naplněny z 85% u vazebních věznic a 95% u věznic pro výkon trestu. Jak se žije ženám ve vězení?

Pokud chcete nahlédnout pod pokličku života ve vězení, doporučuji shlédnout seriál v produkci TV Nova „Holky pod zámkem“, který byl natáčen ve věznici Světlá nad Sázavou a který TV Nova vysílá od začátku roku 2015. Já si dodnes pamatuji vyprávění mé kamarádky, která byla umístěna do uzavřeného ženského pavilonu v psychiatrické léčebně. Kromě toho, že mohla podat tzv. reverz a z léčby odejít, což je zásadní rozdíl od uvěznění, se režim výrazně nelišil. Co mě ale zarazilo bylo to, že jednou z nejcennějších komodit byla kosmetika a drogerie. Ještě dnes si pamatuji, jak byla rozčílená z toho, že jí holky na pokoji ukradly její tampony nebo používaly krém. Ona měla výhodu, rodina jí podporovala a potřebné věci jí mohla více méně každý den přinést. Ale ve vězení je povolen balík jednou ročně a to mě přivedlo na následující myšlenku.

Ženy ve vězení jsou ženy, stejně jako my ostatní, co ve vězení nejsme. Byly potrestány za různé přestupky, od dopravní nehody přes drobné krádeže až k podstatně vážnějším zločinům a trest jim byl vymezen na odnětí svobody na měsíce nebo roky. Smyslem tohoto trestu je poskytnout čas na přemýšlení o tom, co bylo vykonáno a zamezit určitému komfortu či pokračování v páchání trestných činů. Toto platí u mužů i žen.

Nicméně otázka zní, nejsou ženy ve vězení trestány vícekrát? Společnost ženám říká, že je důležité o sebe pečovat, diktuje nám to, jak bychom měly vypadat a my se o to snažíme. Používáme parfémy, barvy na vlasy, barvy na nehty, kosmetiku, ale i kvalitní vložky. To vše je pro nás důležité a s uvězněním se tato naše touha neztrácí, naopak, věřím, že posiluje. Stejně tak bych ráda věděla, jak ženy, které jsou matkami, komunikují s dětmi, zda se šťastně shledají nebo zda syn či dcera zůstanou již nenávratně v péči někoho jiného nebo státu.

Znám sebe a znám svou kamarádku, která dostala šanci svůj problém vyřešit dřív, než by o své děti přišla. Ta ztráta možnosti být ženou, tak jak společnost žádá, a stát se ženou bez možnosti volného pohybu, ženou bez rodiny a ženou bez komfortu kvalitních tamponů a vložek (kosmetiku asi vynechám) je to, co ženy více trestá, alespoň z mého pohledu.

Text zpracován pro projekt ProFairPlay

Počin měsíce! Mapa moci od IHNED.cz

To nemohu než postovat a zřejmě bez komentáře, nemohu totiž nabrat dech. Nejzajímavější je ukazatel zdrojové firmy! České dráhy budou asi zrušeny vzhledem k tomu, že experti přešli na ministerstva.

Mapa moci | IHNED.cz

P.S. Až najdu chvilku času, udělám si statistiku, jak to vypadá ve vztahu k pohlaví....

8. březen 2013

A je to tu! Můj bilanční den. Každý rok 8. března bilancuji rok uplynulý. Můj Nový rok začíná právě dnes a to po všech oslavách Nového roku 1. ledna a Nového čínského roku Hada přišel i čas na můj Nový ženský rok je spojen s oslavou Mezinárodního dne žen!

1) Násilí na ženách v Indii. V únoru 2013 se ženy i muži v Česká republice opatrně připojili k celosvětové kampani 1 Bilion Raising. Oproti ostatním městům, kde se shromáždilo přes stovky lidí, na Václavském náměstí v Praze nás byla maximálně stovka. Kampaň vznikla jako reakce na stupňující se násilí na ženách v Indii. Ačkoliv situace v Indii graduje několik let až smrt mladé studentky Džjoti Singh Pandejo brátila pozornost celosvětových médií k tomuto problému. Kampaň podpořila řada významných osobností. 

2) Znásilnění jako evoluční výhoda. Během prezidentské kampaně v ČR Miloš Zeman, od dnešního den prezident ČR velmi politicky nekorektně prohlásil "Víte, jaký byl rozdíl mezi knížaty a mezi zemany? Knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemuseli znásilňovat, nemuseli tedy vydávat energii na toto znásilňování. Zatímco my zemani jsme si svého práva, nejenom v sexuální oblasti, vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali," za tento výrok si vysloužil kritiku části společnosti v čele s Českou ženskou lobby. Od dnešního dne je Miloš Zeman českým prezidentem a to, že jeho vstup do úřadu připadá na 8. března považuji za hořkou ironii. proti výroku se postavila Miroslava Němcová nebo bloger Matěj Bajgar. Díky. 

3) -ová je stále in. Začátkem února 2013 Senát odmítl návrh úpravy zákona, který by dal ženám právo na "nepřechylování" svých jmen na -ová. Každá z nás by si mohla vybrat, zda chce archaické -ová udržet a nebo ne. Proti hlasovalo 26 z 51 senátorů a senátorek a hlasování bylo ozdobeno komentářem Elišky Wágnerové (SZ, bohužel): "To je jenom libůstka asi jen pár žen,". 

4) Kvóty - comming soon. V listopadu 2012 média zaplavila zpráva, že přichází kvóty do vedení firem. Podle Vivien Reding by ve vedení velkých evropských firem by mělo být alespoň 40 procent žen. Plán je 30 % žen v roce 2015 a 40 % v roce 2020. 

Viviane Redingová (eurokomisařka pro spravedlnost) prohlásila: "Je to historický den pro genderovou rovnováhu a pro rovnost. Po desetiletích prázdných slibů a neúspěšných pokusů o seberegulaci stále máme 85 procent mužů ve správních radách největších evropských společností. Ženy tvoří jen 15 procent. Je to mrhání talentem, když pomyslíte, že 60 procent lidí s univerzitním vzděláním jsou ženy. A proto komise přistoupila k činu."

Diskuze v České republice byla opět vášnivá a plná řekněme neinformovaných komentářů. Vlastně to nebyla diskuze, ale hysterie o vizi neschopných žen uměle dosazených do vedení malých a středních podniků. Nejčastějším argumentem proti kvótám pak je názor že "schopné ženy se v rámci firem dokážou prosadit i bez kvót, naopak by jim získání manažerské pozice tímto způsobem mohlo podkopávat autoritu a požadovanou úroveň respektu ze strany podřízených i kolegů" (Michaela Chaloupková, ředitelka divize obchod ve společnosti ČEZ) a někdy také, že kvóty musí ženy urážet, zajímavé je, že tento argument nejvíce používali muži a vyzníval jako apel na ženskou hrdost. Na druhou stranu, kvóty, naštětsí, mají v ČR i své podporovatele a podporovatelky, za přečtení stojí blog „Ženské kvóty“ v podnicích: zdejší zuřivá debata se míjí s tím, co Brusel navrhuje. 

5) Obamu volily ženy. Zajímavé byla také prezidentská kampaň v USA. Politik Richard Mourdock z řad republikánů během kampaně prohlásil že "Pokud znásilněná žena otěhotní, jde o výsledek boží vůle" tímto výrokem zvedl vlnu reakcí a zančně přitížil republikánskému protikandidátovi, kterým byl Mitt Romney. Ovšem ani on se moc nevyznamenal, když na dotaz „Pane guvernére Romney, platí rovnost pro ženy?“ odpověděl (..) "A tak jsme zaměřili své úsilí na hledání a nalezení žen, které mají zkušenosti, jež by je mohly kvalifikovat, aby se staly členkami kabinetu. Šel jsem za řadou ženských skupin a řekl - Můžete mi pomoci najít takové lidi? A ony mi přinesly celé šanony plné žen.“ Výsledek voleb? Obama je prezidentem žen a hispánců a hispánek. Gratulujueme!

6) Postřelená Mala. V Afgánistánu byla postřelena, vlastně zastřelena, mladá dívka, chtěla studovat a vzdělávat se. Mladá aktivistka vraždený útok přežila a díky ní se média, začaly věnovat postavení Afgánských žen pod vedením Tálibánu. Za právo na vzdělání bojuje i dvaadvacetiletá Shabana Basij-Rasikh, která v Afghánistánu provozuje dívčí školu a která oslavuje rozhodnutí rodin, které měly sílu poslat své dcery do školy.

7) (z)korumpované ženy. Koncem srpna proběhl piknik na téma ženy a korupce. Zajímavé téma otevřelo Forum 50%, kdy diskuze se zúčastnil také Karel Janeček zakladatel Fondu proti korupci.  Podle studie Marylendské univerzity z roku 2009 existuje silně negativní vazba mezi zastoupením žen v parlamentech a korupcí. Studie na situaci v ČR není, ale i já věřím, že míra korupce se sníží s větším zastoupením žen v politice a ve vysokých veřejných funkcích. Příkladem takového dění je pro mě Lenka Bradáčová (pražská vrchní zastupitelka), která je pro mě ztělesněním boje proti korupci například i tím, že zveřejnila platy zaměstnanců a zaměstnankyň pražského zastupitelství. Za což ji ovšem hrozí pokuta.  

8) Rovné příležitosti do firem. V Británii zavedli povinné genderové audity! Povinnost provádět genderové audity navazuje na zprávu vládního zmocněnce Lorda Daviese z února 2011, která vyzvala největší britské firmy kótované na burze k dobrovolnému zapojení 25 % žen do vedení do roku 2015. A co an to ČR?

8. březen je oslavou a poděkováním všem ženám za jejich činy. A na závěr citace jedné z mých dnešních sms: "Happy "Thank God for Women" Day!"

Divy s nulovým rozpočtem

Dnešní den začal prázdninově. Na I. P. Pavlova jsem nastoupila do dodávky s dalšími pěti ženami a vydala jsem se na cestu na Akademii Života nápadům. Přes ranní mlhu a louky plné ovcí jsem dorazila do lesních lázní v hotelovém komplexu nedaleko Prahy. Bez očekávání, rozladěná, v místě kde není signál a s autobusovou zastávkou v nedohlednu. Ranní prázdninový pocit je fuč.

První prezentace jsou za námi, a jak v jedné z nich zaznělo, zjišťuji, že „mám hlad“ a mám nevyřešený problém. Chybí mi kontakt se ženami, chybí mi vzory, chybí mi síla dotahovat věci do konce. Chybí mi ženy, které mě budou inspirovat a budou se mnou diskutovat. Nenaplňují mě setkání scvrklá do diskuzí nad partnery, stárnutím a váhou. Chybí mi večery, kdy nad pár sklenicemi vína jsme změnily a přeorganizovaly svět.  To všechno mi chybí, ačkoliv mám kolem sebe úžasné ženy, ale nevím, co dělají, čím žijí. Nikdy na to nezbyl prostě čas, kromě obecného konstatování, že šéf je ras, práce vyčerpávající, mateřství umořující. 

Najednou zjišťuji, kolik inspirativních a kreativních žen z celé České republiky se tu sešlo. Jsou z oblasti designu, vzdělávacích agentur, neziskovek, vydávají časopisy, šijí doplňky na kočárky, sní o čoko turismu nebo „jen“ o expanzi svých wellnessových studií. Řada z nás jsou matky, které chtějí podnikat a pečovat o děti. Řada z nás jsou ex-zaměstnankyně veřejné správy, které hledají novou cestu. Řada z nás jsou zkušené zralé ženy s mnoha zkušenostmi a novým prostorem pro seberealizaci. Po úvodních prezentacích je jasné, že všechny nás spojuje jedno: stojíme bezradně v kuchyni před lednicí a máme hlad! Chceme si splnit svoje sny a věříme, že jsme našli cestu, po které chceme jít.

A jak se ukazuje, jsme divy s nulový rozpočtem a nedozírným potenciálem. Pozor, přichází náš čas! Popřejte nám hodně štěstí!