středa 18. ledna 2012

Genderově nekorektní koncepce rozvoje knihoven

Studovala jsem informační studia a knihovnictví. Knihy, knihovny, informace a technologie jsou mým koníčkem. Dnes se mi dostal do rukou dotaz klientky do poradny jedné z neziskových organizací. Dotaz se týkal minulý týden zveřejněné Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 -2015, v jednom z bodů se jí zdála koncepce diskriminační. Dala jsem jí za pravdu a navrhla podat stížnost k Úřadu Ombudsmana (protože podle mě poslední léta vypracovávají velmi zajímavé rozbory). Ale zpět ke koncepci...

Koncepce obecně nedodržuje požadavky gender mainstreamingu (!!), který je povinný pro všechny strategické dokumenty ČR (a nejen pro ty). Jenže knihovny nejsou jediné, které toto hledisko neuplatňují, jsou to i ministerstva a další.
Co je závažné v koncepci je, že ve slabých stránkách zmiňuje " (...) Vysoký věkový průměr pracovníků knihoven a vysoká feminizace (...)" /str. 10/ podle mého názoru je tato věta diskriminační a to hned ze dvou důvodů: 1) věkové hledisko, 2) genderové hledisko! Prošla jsem celý dokument a na toto slabou stránku není v dokumentu navázáno. V dokumentu nejsou uvedeny žádné statistiky, podklady či cokoliv jiného, z čeho by se dalo usuzovat, že tento stav existuje a je negativní. Koncepce je tedy diskriminační!

  1. V úvodu Koncepce je použitý dokaz na návaznost Strategie Evropa 2020, která přímo zmiňuje že " (...) Stárnutí obyvatelstva se zrychluje. Poté, co generace narozená v době baby-boomu odejde do důchodu, začne v letech 2013–2014 podíl výdělečně činného obyvatelstva EU klesat. Počet lidí starších 60 let nyní stoupá dvakrát rychleji, než tomu bylo před rokem 2007 – každý rok zhruba o dva miliony oproti jednomu milionu v předchozím období. Méně pracujících obyvatel a vyšší podíl lidí v důchodu, to je kombinace, která ještě více zatíží naše systémy sociálního zabezpečení. (...) " /str. 7/. Strategie doporučuje státům připravit se na tento trend a počítat se stárnutím populace. Koncepce tedy nejde v duchu s tímto dokumentem, pokud ano, posunula by složení obyvatelstva do silných příležitostí. Na příklad v tom hledisku, že se může zaměřit na vzdělávání v regionu zaměřeném na age management. Obzvlášť tento rok by to bylo akční tvrzení. Rok 2012 bude totiž za nedlouho vyhlášen i v ČR Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Ale Koncepce takové ambice nemá. Slabou stránkou je stáří pracovníků a pracovnic v knihovnách. Knihovny chtějí mladé a dynamické!!!
  2. V té samé větě je také uvedeno že v knihovnách panuje vysoká feminizace! Ano, to že se traduje, že v knihovnách pracují převážně ženy vím, to že se mnou studovala více spolužaček také vím. To že existuje stereotyp o tom, jak vypadá knihovnice také vím. Ale je to všechno blbost. Nenašla jsem žádný průzkum volně dostupný na internetu, který by byl zaměřen na postavení žen a mužů v knihovnách (ačkoliv věřím, že z něj autoři/autorky koncepce vycházeli). Nenašla jsem ani žádný průzkum, který by tvrdil, že feminizace oboru je slabou stránkou - pokud nebereme v úvahu, že všechny obory, kde převládají ženy, jsou vnímány společensky jako méně hodnotné a tím jsou v nich menší platy a příležitosti - zdravotní personál (rozuměj sestry), učitelsví a knihovnictví.  Práce v knihovnách klade velký důraz na práci s klientem - čtenářem. Kdo je tedy vhodným člověkem pro práci v knihovně? Žena! Proč? Protože je citlivá a komunikativní (stereotyp!!!) a tak proč je to negativní stránkou? Protože ženy neovládají tolik technologie (stereotyp!!!). I to je nesmysl, podle průzkumů jsou to právě ženy, které jsou aktivnější např. na sociálních sítích! A kam jinam by se měla knihovna ubírat, než směrem ke komunitním centrům. (I to je mimochodem uvedeno v Koncepci).
Koncepce zcela opomíjí příležitosti, kterých by si všimla, pokud by užila optiku gender mainstreamingu a jako strategický dokument je tak zaměřená pouze na rozvoj technologií a digitalizaci, ale bez žen v knihovnách to bude koncepce k ničemu. Ano, můžeme všechny ty ženy propustit, ale kdo bude v knihovnách pracovat místo nich? Proto bych si nestýskala nad věkem a feminizací, ale využila bych potenciál právě této skupiny pracovnic (starých žen), které znají svou práci, znají čtenáře, znají město. Vážila bych si jich a vzdělávala.


A jak bych napsala koncepci já? Změřila bych se na hloubkovou analýzu zaměřenou na postavení žen a mužů v knihovnách. Zanalyzovala bych jednotlivé regiony a našla ta místa, která nejsou obsazená službami a tam bych nadesignovala služby knihoven. Moderní knihovna by měla být komunitní, vzdělávacím, informačním a setkávacím místem.
Začala bych u nich zřizovat mateřská centra, pořádat vzdělávací semináře pro rodiče, pro starší obyvatelstvo ve městě, otevřela kavárny a nízkoprahové kluby. Koncepci bych designovala jako program pro knihovny ve středních a malých městech, protože ty velké digitalizují, vytváří souborné katalogy, eknihovny a další nástroje a ty malé mohou mnoho věcí přebírat. 


Koncepce se mi nelíbí a jsem ráda, že nepracuji v knihovně i když...vždycky jsem chtěla knihovnicí a informační pracovnicí být. 

4 komentáře:

  1. Muži a ženy nejsou stejní. Biologicky i psychologicky. Intuitivně je to zřejmé a řada studií to potvrzuje.

    Knihovnictví je profese, která vyžaduje především mužské vlastnosti: schopnost analytického myšlení, smysl pro řád a strategické plánování, i když i ženské přednosti jako pečlivost, schopnost pracovat na více věcech najednou, trpělivost a komunikační dovednosti se v něm dobře uplatňují. Nicméně feminizace knihovnictví, která je studiemi potvrzená, je problémem, podobně jako by byla problémem maskulinizace ošetřovatelství a mzdového účetnictví.

    Nemylte se, fakt, že ženy nejsou početně zastoupeny v typicky mužských povoláních, není diskriminací, jako není diskriminací mužů, že nejsou početně zastoupeni v povoláních typicky ženských. Diskriminací je, když jsou ženy početně více zastoumeny na mužských postech a naopak. Rovnoprávnost ženy se nedá měřit počtem žen v typicky mužských funkcích, stejně jako rovnoprávnost mužů se nedá měřit jejich zastoupením v ženských povoláních.

    Rovnoprávnost nespočívá ve stejnosti rolí, ale v komplementaritě. Vzájemná úcta mezi muži a ženami je dána především tím, že jedno pohlaví oceňuje především ty vlastnosti druhého pohlaví, kterých se prvnímu pohlaví nedostává. Chcete-li zrovnoprávnit muže a ženy tak, že muže nacpete do ženských rolí a ženy do mužských, vzájemná úcta bude ta tam. Muži budou (právem) přesvědčeni, že jejich role zabírá někdo, kdo k tomu není dostatečně disponován, a naopak. A právě v tu chvíli rozdíly mezi pohlavími se stanou nepřekonatelným problémem, zatímco tam, kde jsou si muži a ženy vědomi různých společenských rolí, je taková rozdílnost obrovskou výhodou.

    Ano, feminizace knihovnictví je problémem, který se projevuje například tím, že v celé České republice je knihovní a informační věda jako vysokoškolský obor a vědní disciplína v katastrofálním stavu. Proč? Protože ženy mají zájem o vědecké bádání a budování teoretických koncepcí malý zájem. Ne proto, že jsou hloupější než muži, ale proto, že jsou praktičtější. Praktičnost, která je v jedné oblasti výhodou, v jiné oblasti může být problémem.

    Takže ano, feminizace knihovnictví je nepochybně slabou stránkou a není to tvrzení diskriminační. Diskriminací je, když někdo nemůže zastvávat nějakou funkci proto, že má vlastnost, která na funkci nemá vliv. Diskriminační naopak není, když někdo nemůže zastávat nějakou funkci kvůli vlastnosti, která má na funkci vliv.

    Jiří Stodola

    P.S. Můžete mému komentáři dát cenu "šovinistická pecka" nebo nějakou podobnou.
    Budu tím poctěn.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za komentář. Vaší reakce si vážím a ráda s vámi podiskutuji :)

    V knihovnictví pracuje až na 80% žen - je to tedy feminizovaný obor, jak uvádíte, jenže já si nemyslím, že existují typicky mužské a "ženské" "profese" podle mého názoru jsou profese vhodnější nebo méně vhodné pro jednotlivé osoby. A nesouhlasím s definicí vloh, které mají muži a ženy.

    "chcete-li zrovnoprávnit muže a ženy tak, že muže nacpete do ženských rolí a ženy do mužských" - muži a ženy jsou rovnoprávní, rovnoprávnost znamená rovný v právech. Takže tohle opravdu už dělat nemusíme. Nicméně považuji za důležité, aby všichni měli stejné šance a to díky stereotypům, předsudkům a skrytým diskriminacím nejde.

    Koncepce tyto předsudky plně podtrhuje a proto je diskriminační. Myslím si, že pokud někdo napíše v koncepci, že je problémem, že v oboru je mnoho žen, je to pro mě stejné, jako když napíšete, že problém je, že ženy volí, přestože nemají buňky na politiku tedy: "především mužské vlastnosti: schopnost analytického myšlení, smysl pro řád a strategické plánování".

    Myslím si, že koncepce diskriminuje ženy, protože je považuje za problém, místo toho, aby využila potenciálu všech zaměstnaných.

    OdpovědětVymazat
  3. Vidíme věci jinak, protože máme jiný názor na obsah i rozsah pojmu předsudek. Předsudek bych definoval jako apriorně přijímaný názor, jehož správnost není ověřená, ale přesto ovlivňuje náš přístup k mnoha otázkám. Předsudek se může při ověřování ukázat jako správný nebo nesprávný. Ve chvíli, kdy se nějakou metodou ověří jeho správnost nebo nesprávnost, přestává být pro toho, kdo k zjištění došel, předsudkem.

    Z povahy věci plyne, že bojovat bychom měli především proti nesprávným předsudkům a ukazovat, v čem jsou nesprávné. Ukazovat, v čem jsou správné ty správné předsudky, není tak urgentní, i když je samozřejmě dobré, když člověk ví, proč nějaký názor zastává.

    A já si myslím, že řada předsudků o rolích mužů a žen jsou v podstatě správné, a to proto, že jsou implicitně ověřeny fungováním praxe. Jsem v tomhle směru konzervativním a domnívám se, že ne třeba měnit to, co funguje, i když třeba ani nevíme, proč to funguje.

    Na druhé straně existuje řada předsudků, které jsou nesprávné a které se uchovávají při životě díky mnoha psychologickým a sociologickým faktorům. Tyhle předsudky je třeba odbourávat už proto, že jsou i v praxi škodlivé.

    Otázkou je, co k těm správným a nesprávným předsudkům patří.

    Když se řekne, že je feminizace nějakého oboru problémem, není to nic proti ženám. Třeba feminizace školství není problémem proto, že by ženy nezvládaly učitelské povolání, ale proto, že děti potřebují ženské i mužské vzory, zvlášť, když jsou z neúplných rodin. Ze stejného úhlu pohledu by byla problémem i maskulinizace školství, která byla běžná až do konce první poloviny 20. století. Knihovnictví, dle mého názoru, potřebuje impulzy ženského i mužského ducha, proto je jeho problémem feminizace a byla by problémem i jeho maskulinizace.

    P.S. Víte, jak jsem na Vás přišel? Občas se dívám, co vyjde v Ikaru (i když ho většinou nečtu)? Ozval se proti Vám sám pan velký knihovník: http://www.ikaros.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-je-genderove-nekorektni-mozna-prijde-i-ombudsman

    OdpovědětVymazat
  4. Určitě se shodneme, že některé stereotypy je vhodné zachovat. Určitě se také shodneme, že jakákoliv maskulinizace či feminizace nějakého oboru škodí, protože chybí druhý pohled populace (žen nebo mužů). Lišíme se tedy pravděpodobně v otázce, které předsudky by bylo vhodné odbourat. A podle mého názoru, řada předsudků pojených s tzv. klasicky "ženskou" a "mužskou", tak jak jsou hojně českou společností definovány, jsou až škodlivé. Jejich škodlivost se dá vysledovat např. ve vnímání důležitosti některých oborů nebo oblastí lidské činnosti a s tím spojeným financování. Školství je podhodnocené, poslání učitele a učitelky je vnímáno jako důležité a potřebné, ale není v tomto duchu ohodnoceno finančně. Stejnou spojnici můžeme najít u dalších feminizovaných činností např. zdravotních asistentů/asistentek (-), sociálních pracovníků/pracovnic (-), knihovníků/knihovnic (-) a na druhé straně pak stojí oblasti plné mužů, kde je finanční ohodnocení vyšší. A bohužel prokázáno je, že ty obory a pozice, kde převážně dominují ženy nejsou ohodnocovány tak, jak by si zasluhovaly.
    Podle mého názoru a zkušeností, identifikovat nějaký obor za feminizovaný je cesta k jeho zničení.

    P.S. Děkuji za odkaz na článek. S chutí si ho okomentuji :)

    OdpovědětVymazat