Ohlédnutí za MDŽ 2012

A slavily jsme mezinárodní den žen! Zatímco celý svět vydával prohlášení na podporu žen a potvrzoval potřebu, že ženská práva je nutné posílit, že je nutné odstranit diskriminace žen a to i platové (viz projev prezidenta EP Martina Schulze nebo akce deníku Bild)  a že je nutné posílit postavení žen ve společnosti, tak v Praze bylo více méně  ticho, snad kromě happeningu - běhu -Fora 50% (díky!) .
Například Česká ženská lobby vydala pouze suché tiskové prohlášení - žádný aktivismus, žádné akce, žádné oslavy. Český premiér Nečas nevydal ani tu tiskovou zprávu. Zatímco Týden.cz se vyznamenal, vydal anketu: Test: Co víš o MDŽ aneb Mají ženy menší mozky než muži? - brrrr (test je ale dobrý).

Já jsem si MDŽ užila hned dvakrát. První oslavu jsem měla v České televizi, kde jsem se snažila definovat, jak rozdílný život mají ženy nyní oproti době komunismu. Od té doby nad tím přemýšlím. Zdá se mi, že ačkoliv jsem obklopena aktivníma sebevědomýma ženama, tak všudypřítomně převládá pocit (minimálně mezi námi diskutujícími), že jsme my ženy pasivní. Máme problémy s tím, jak zařídit, aby naši partneři přebírali část povinností spojených se společným soužitím, odmítáme kvóty jako něco neslušného a myslíme si, že vlastní silou dokážeme překonat všechny překážky.
Druhou oslavu jsem měla na výročním setkání cats2cats (ano již působíme jeden rok!). A i tam to vypadá, že v porovnání s chilskými ženami jsme na tom hůře. Jsou aktivní, schopné (minimálně ty bohaté) a v letech 2006-2010 byla na post prezidentky zvolena žena - Michelle Bachelet Jeria. Jenom malá odbočka: doufám, že se dožiju doby, kdy i ČR bude mít svou první prezidentku.
Vlastně třetí oslava byla se kolegy a kolegyněmi z VŠ, překvapivě dorazili ti a ty, co mají již "kompletn" rodiny a obzvlášť ony, byly totálně zfrustrované (!) myslím, že neslavily MDŽ.

Takže všem ženám zpětně: nádherný rok 2012/2013 hodně síly, víry v sebe a oslav. Těším se na 8. března 2013!  A pro matky posílám speciální pozdrav - díky Yellow Sissters! - a díky všem ostatním ženám-matkám!

pozn. v ČT byly 8. března všechny reportérky těhotné, doufám, že mají plán návratu z mateřské :)

ženská kupé - ženské tupé

Gloria! V České republice se objevil první gender-marketing. A překvapivě je vymyslel moloch (respektive mološka) České dráhy!
Minulý týden proběhla médii zpráva, že České dráhy zavádí novou službu - kupé pro ženy. Neznamená to, že by kupé bylo výhradně a jenom pro ženy, ale znamená to že pokud ženy sedící v něm se cítí nepříjemně dohromady s mužem(muži) v tomto kupé, mohou ho(je) požádat o přesednutí. Co je překvapivé na této službě je pro mě to, že se okolo rozvinula tak široká diskuze. A to pro mě znamená, že naše společnost není připravena na marketing zacílený na ženy.

Na víc, a to mě opravdu štve, se otázka kupé točí okolo dotazů typu - cestovala byste v ženském kupé? a odpovědí: nevím, jestli bych ho využila...korunu diskuzi dala kolegyně z Gender Studies v článku časopisu Respekt, která položila řečnickou otázku: A ženy nekradou?! A tím celou bezpečnost žen ve vlaku omezila pouze na ukradené peněženky a při tom jde o víc!

Příběh:
Cestuji si takhle z Českých Budějovic po semináři, unavená. Odložím knihu, opřu se o okno a jdu spát. Po nějaké době mě probudí nepříjemný pocit. Otevřu oči...nic nenormálního...muži v kupé sedí podřimují, kupé se zaplnilo (kdy ani jsem si toho nevšimla). Nepříjemný pocit sílí. Začínám přemýšlet, co je vlastně špatně. A pak to prostě vím. V tom plném kupé chlap "podřimující" vedle mě má celou dobu ruku na mém prsu! Proč to není vidět? Oddělila jsem si svůj soukromý ostrůvek kabátem, kterým jsem si i napůl přikryla před okukováním spolucestujících. 
A nejhorší na tom bylo to, že když jsem začala křičet na dotyčného a osočovat ho, tak celé "mužské" kupé na mě koukalo jak na šílenou ženskou a potvrdili, že muž celou dobu spí a já se mílím! Takže...

Jak zmiňuje Respekt, v některých zemích je podobná služba běžně dostupná (např. v Rakousku již 15 let). V ČR bohužel marketingu a služeb zaměřených na ženy aniž by to byla výhradně "ženská" služba či zboží je jak šafránu. A myslím si, že cestování vlakem v ženském kupé není jen o bezpečnosti našich peněženek. Kupé pro ženy, kde mohou spát podle libosti a žádný muž mě neokukuje a neosahává je super!


Díky České dráhy!


P.S. Zajímalo by mě, kolik z vás má stejnou zkušenost?!

Genderově nekorektní koncepce rozvoje knihoven

Studovala jsem informační studia a knihovnictví. Knihy, knihovny, informace a technologie jsou mým koníčkem. Dnes se mi dostal do rukou dotaz klientky do poradny jedné z neziskových organizací. Dotaz se týkal minulý týden zveřejněné Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 -2015, v jednom z bodů se jí zdála koncepce diskriminační. Dala jsem jí za pravdu a navrhla podat stížnost k Úřadu Ombudsmana (protože podle mě poslední léta vypracovávají velmi zajímavé rozbory). Ale zpět ke koncepci...

Koncepce obecně nedodržuje požadavky gender mainstreamingu (!!), který je povinný pro všechny strategické dokumenty ČR (a nejen pro ty). Jenže knihovny nejsou jediné, které toto hledisko neuplatňují, jsou to i ministerstva a další.

Co je závažné v koncepci je, že ve slabých stránkách zmiňuje " (...) Vysoký věkový průměr pracovníků knihoven a vysoká feminizace (...)" /str. 10/ podle mého názoru je tato věta diskriminační a to hned ze dvou důvodů: 1) věkové hledisko, 2) genderové hledisko! Prošla jsem celý dokument a na toto slabou stránku není v dokumentu navázáno. V dokumentu nejsou uvedeny žádné statistiky, podklady či cokoliv jiného, z čeho by se dalo usuzovat, že tento stav existuje a je negativní. Koncepce je tedy diskriminační!

1. V úvodu Koncepce je použitý dokaz na návaznost Strategie Evropa 2020, která přímo zmiňuje že " (...) Stárnutí obyvatelstva se zrychluje. Poté, co generace narozená v době baby-boomu odejde do důchodu, začne v letech 2013–2014 podíl výdělečně činného obyvatelstva EU klesat. Počet lidí starších 60 let nyní stoupá dvakrát rychleji, než tomu bylo před rokem 2007 – každý rok zhruba o dva miliony oproti jednomu milionu v předchozím období. Méně pracujících obyvatel a vyšší podíl lidí v důchodu, to je kombinace, která ještě více zatíží naše systémy sociálního zabezpečení. (...) " /str. 7/. Strategie doporučuje státům připravit se na tento trend a počítat se stárnutím populace. Koncepce tedy nejde v duchu s tímto dokumentem, pokud ano, posunula by složení obyvatelstva do silných příležitostí. Na příklad v tom hledisku, že se může zaměřit na vzdělávání v regionu zaměřeném na age management. Obzvlášť tento rok by to bylo akční tvrzení. Rok 2012 bude totiž za nedlouho vyhlášen i v ČR Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Ale Koncepce takové ambice nemá. Slabou stránkou je stáří pracovníků a pracovnic v knihovnách. Knihovny chtějí mladé a dynamické!!!
2. V té samé větě je také uvedeno že v knihovnách panuje vysoká feminizace! Ano, to že se traduje, že v knihovnách pracují převážně ženy vím, to že se mnou studovala více spolužaček také vím. To že existuje stereotyp o tom, jak vypadá knihovnice také vím. Ale je to všechno blbost. Nenašla jsem žádný průzkum volně dostupný na internetu, který by byl zaměřen na postavení žen a mužů v knihovnách (ačkoliv věřím, že z něj autoři/autorky koncepce vycházeli). Nenašla jsem ani žádný průzkum, který by tvrdil, že feminizace oboru je slabou stránkou - pokud nebereme v úvahu, že všechny obory, kde převládají ženy, jsou vnímány společensky jako méně hodnotné a tím jsou v nich menší platy a příležitosti - zdravotní personál (rozuměj sestry), učitelsví a knihovnictví.  Práce v knihovnách klade velký důraz na práci s klientem - čtenářem. Kdo je tedy vhodným člověkem pro práci v knihovně? Žena! Proč? Protože je citlivá a komunikativní (stereotyp!!!) a tak proč je to negativní stránkou? Protože ženy neovládají tolik technologie (stereotyp!!!). I to je nesmysl, podle průzkumů jsou to právě ženy, které jsou aktivnější např. na sociálních sítích! A kam jinam by se měla knihovna ubírat, než směrem ke komunitním centrům. (I to je mimochodem uvedeno v Koncepci).

Koncepce zcela opomíjí příležitosti, kterých by si všimla, pokud by užila optiku gender mainstreamingu a jako strategický dokument je tak zaměřená pouze na rozvoj technologií a digitalizaci, ale bez žen v knihovnách to bude koncepce k ničemu. Ano, můžeme všechny ty ženy propustit, ale kdo bude v knihovnách pracovat místo nich? Proto bych si nestýskala nad věkem a feminizací, ale využila bych potenciál právě této skupiny pracovnic (starých žen), které znají svou práci, znají čtenáře, znají město. Vážila bych si jich a vzdělávala.

A jak bych napsala koncepci já? Změřila bych se na hloubkovou analýzu zaměřenou na postavení žen a mužů v knihovnách. Zanalyzovala bych jednotlivé regiony a našla ta místa, která nejsou obsazená službami a tam bych nadesignovala služby knihoven. Moderní knihovna by měla být komunitní, vzdělávacím, informačním a setkávacím místem.

Začala bych u nich zřizovat mateřská centra, pořádat vzdělávací semináře pro rodiče, pro starší obyvatelstvo ve městě, otevřela kavárny a nízkoprahové kluby. Koncepci bych designovala jako program pro knihovny ve středních a malých městech, protože ty velké digitalizují, vytváří souborné katalogy, eknihovny a další nástroje a ty malé mohou mnoho věcí přebírat. 

Koncepce se mi nelíbí a jsem ráda, že nepracuji v knihovně i když...vždycky jsem chtěla knihovnicí a informační pracovnicí být. 

Adventní vykládání

Potkala jsem cikánku...krásnou cikánku co mi vyložila budoucnost! Budu šťastná! Budu požádána o ruku! Budu mít syna fotbalistu! Píšu to sem, abych to nezapomněla :) A taky nezapomenu, že výklad mě stál 200 Kč! Já mám pro ně slabost.

Pouliční vykladačky štěstí mě baví. Vždycky vzbudí mou zvědavost a vždycky zaplatím. Zřejmě ve mě vzbuzují archaický strach z kočovných cikánů. Stejně jako v malém městečku ztraceném ve Francii, kde se vaří skvělá Čokoláda. Ačkoliv analytický mozek říká ne...tak adventní atmosféra, šeptající ústa cikánky, napětí z tajemství a přání nahlédnout do budoucna mi říká ANO! Nech si číst z ruky má milá!

Co mě ovšem na mě vyděsilo byla jiná věc. Dál v ulici prodávala stará žena přívěsky na klíče na podporu psího útulku. 20 Kč, desetina! A já si ho nekoupila! A ještě jsem byla dotčená tou dotěrností. Ráda bych napsala, že jsem si své chování uvědomila a vrátila se, ale to se nestalo.

Od té doby přemýšlím nad marketingem obou žen. Jedna mi draze prodala službu, kterou jsem nežádala pod záminkou cigarety. Druhá mi otevřeně nabízela udělat dobrý skutek a neuspěla....

Myslím, že občas bychom se měli učit od cikánek!